Fidnogalledeapmi gussiiguin guovvamánus
Guovvamánus galledeigga Stáhtaministera bellodatčálli Kari-Anne Opsal ja Stuorradikkeovddasteaddji Monica Nielsen Kárášjoga. Mun válden gussiidan fárrui ja čájehin fálaldagaideamet, ja guovlladeimmet muhtin min fitnodagain Kárášjogas. 

Sudnuin háleštin maid fáttáid birra mat leat dehálačča Kárášjohkii, earret eará Finnmárkku areálaáššiin.

Dorvvolašvuođa ja gearggusvuođačoahkkimat
Kárášjoga gielddas leamaš gulahallančoahkkimat eaktodáhtolaš joavkkuiguin ja servviiguin, ja maiddái ealáhusdoaimmaheddjiiguin dorvvolašvuođapolitihkalaš dili birra. Mun lean oasálastán čoahkkimiin gullat mo eaktodáhtolaš organisašuvnnat ja ealáhusdoaibma livčče ávkin iešguđetlágan dáhpáhusain ja roasuin mat veajášedje hásttuhit gieldamet. Čoahkkimiin lea ovdanboahtán earret eará dávviriid ja návccaid maid iešguđet oassádallit sáhttet skáhput roassodilis.

Mu mielas gielda, joavkkut, searvvit ja ealáhusdoaibma váldet dorvvolašvuođa ja gearggusvuođa duođas, ja dat lea buorre oaidnit sin buori ovttasbarggu.

Čoahkkin Kárášjoga boanddaidservviin 
Kárášjoga boanddaidsearvvis leat lassánan miellahtut 2025. Dat leat buorit ođđasat dan hárrái ahte eanadoallodálut leat sakka vátnon jagi 2000 rájis. 

Mun bovdejin boanddaidsearvvi ráđđevissui ja sávvat sidjiide lihku miellahttolassáneapmái ja háleštit dálá dilis, hástalusaid ja boahtteáigásaš vejolašvuođain Kárášjoga eanadoalus. Mii hálešteimmet das man unna bietnadásit ealáhusas leat, eanadoalloopmodagaid biđgejupmi, muhtin njárggaid ja eatnamiid gitta lohppen váttisvuođain ja das man dehálaš eanadoallu lea dorvvolašvuođas ja gearggusvuođas. 

Mun lean ovttamielas boanddaidservviin ahte mis lea stuorra munni fas ođđasit ásahit eanadoalu Kárášjohkii ja illudan buori ovttasbargui ealáhusain.

Mátkkoštandoaibmačoahkkin 
Mun rahpen ja oasálasten mátkkoštaneallinčoahkkimis gieldda ja Destinašuvdna Sápmi olis. Dat lei hirbmat buorre čoahkkin gos hálešteimmet olu eamiálbmotmátkkošteami ahtanuššamis ja mo joatkkašeimmet ahtahahttit Kárášjoga mátkkoštanealáhusa. Mii hálešteimmet maid min hástalusain, earret eará infrastruktuvrra ja idjadanbáikedárbbuin. 

Destinašuvdna Sápmi ovdanbijai sihke mátkkoštaneallima trenddaid ja ođđasiid, lassin čuvgii gielda areálaplánabargguin.

Ovdagottečoahkkin ja gielddastivrračoahkkin 
Mis leamaš ovdagotte- ja gielddastivrračoahkkin.

Ovdagoddi mearridii sáddet plánaprográmma Gieldda bajásšaddan ja giellaovdánahttinoasseplána gulaskuddamii.

Gielddastivrras lei buorre divaštallangihpa 2026 meannudeapmi, ja leat KS:ii sádden soames buori oaiviladdima.  Lassin čielggasmahttojuvvo čierastanluohká njuolggadusat, mii dagahii mánáide ja skuvlanuoraide ja Kárášjoga ja Gáregasnjárgga báikegoddelaččaide 20 jagi rádjai nuvttá beasatlašvuođa čierastanluohkás. 

Gielddastivrras lei buorre ja konstruktiivvalaš divaštallan «Kárášjohášši» meannudeamis. Stuorra oassi gielddastivrra eanetlogus duođaštii doarjaga Kárášjoga álbmogii áššis 24-098752TVI-UTMA. Lassin deattuhuvvui ahte FeFos ii leat oamastanvuoigatvuohta Kárášjoga gieldda eatnamiidda.  Divaštallamis ovdanbođii maid ahte ovttajienalaš gielddastivra doarju báikegotteolbmuid iskat áššis duopmostuoluin. 

Gielddastivrračoahkkimis oaččuimet maid ođđasa ahte Meahcceduopmostuollu lágida šiehtadusaidis Kárášjogas, mii illudahttá sakka.

Nu mun sávan didjiide rivttes buori vahku!

Dearvvuođaiguin
Kjell Olav Guttorm
Sátnejođiheaddji